Podíl populace 65+ roste
Mezi vůbec nejsilnější růstové trendy ve vyspělých zemích patří stárnutí populace. Podíl světové populace ve věku 65+ se v letech 2015 – 2035 zvýší až o 44 %. Je to nevratný trend, který je již v běhu. A tak nejčastější otázka, kterou kladu svým klientům na úvodních schůzkách je: „Jakou chcete mít ve finančním důchodě životní úroveň? Chcete si ji udržet?“ Ještě jsem se nesetkal s odpovědí: „Chci se mít hůř“.
Životní úroveň dnešních 65+ se za posledních 30 let významně změnila. Pamatuji si, jak můj dědeček pracoval až do 70 let a v důchodu se, až do své smrti, staral o králíky a zahradu. Auto neměl a jeho cestování se omezilo na návštěvu rodiny vlakem, nakupovat jezdil na kole. Moje maminka, která je v tomto věku teď, již cestuje na svá oblíbená místa k moři a užívá si zasloužený odpočinek. Celý život tvrdě pracovala a posledních 25 let podnikala. Vždy vedla umírněný životní styl a svoje peníze, které vydělala, postupně investovala do prověřené strategie. K tomu poslednímu rozhodnutí jsem ji vedl stejně jako ostatní své klienty. Dnes může čerpat doživotní příjem navyšovaný o inflaci. Její vydělané peníze stále pracují. Může také v klidu přemýšlet, jak jednou naloží s majetkem, který si díky vhodně zvolené investiční strategii udržuje reálnou hodnotu. Pro řadu lidí ve věku 65+ nesplněný sen. Schází jim totiž dlouhodobý plán, strategie a vytrvalost. To vše vyžaduje změnu zažitého myšlení a následně chování. K tomu často dojde, až když nás donutí okolnosti.
Jako donutily třeba Petra. Petr je Australan českého původu, kterého jsem poznal začátkem června, když navštívil jako host jedno pravidelné setkání brněnského Rotary klubu, jehož jsem členem. Emigroval v roce 1968 a přes Německo se později dostal na opačnou stranu zeměkoule. Po úvodním seznámení v řadě na raut šel hned na věc. Ptá se: „Co děláš?“ „Investičního poradce,“ odpovídám. „A do čeho investuješ?“ „Do akcií,“ zněla moje odpověď. „Dobře děláš. Nemám skoro žádný důchod a žiju z toho, co jsem si nainvestoval“. Petr na mě působil jako člověk, který žije skromně, přesto si z vytvořené renty může dovolit cestovat. V ČR se zdrží až do konce srpna a mezitím plánuje cestu do Norska a na Lofoty. Okolnosti ho naučily se o sebe postarat. Se vším všudy, včetně důchodu. U nás se stále v menší či větší míře spoléháme, že se o nás postará stát. Dokonce až 50 % lidí věří, že „důchody budou“ nebo se dokonce zvýší. Aspoň podle nedávné ankety Seznamu, ve které hlasovalo téměř 15 tisíc lidí. Ano, bylo by hezké, kdyby nám stát připravil ve stáří důstojný život, čísla jsou ale proti. Ještě na počátku sedmdesátých let minulého století se lidé v důchodu dožívali 11 let, dnes je to již v průměru 24 let. Vedle toho se rodí méně dětí, populace stárne a rostou naše nároky na životní úroveň. Včetně té v důchodovém věku. Řada lidí přitom promešká období, kdy o své životní úrovni v důchodu rozhoduje. To je období v produktivním věku.
Teď si položte otázku: „Jak se chci mít v důchodu?“ Možná si zodpovíte, že chcete zažívat pocit spokojenosti a naplnění. Možná chcete být užiteční i v důchodu. Možná k tomu budete chtít mít i dostatek peněz a hojnosti. Místo čekání, že se tak jednou stane, učiňte potřebné kroky již teď. Tím zvýšíte pravděpodobnost, že se tak jednou stane. Jaké jsou ty potřebné kroky? Mějte dlouhodobou vizi a naplňujte ji. Mějte plán a dodržujte ho. Mějte strategii a zůstaňte jí věrní. I nejznámější světové instituce jako Norský ropný fond nebo Nobelova nadace mají plán i strategii, kterou musí dodržovat. Ať je to již v případě budování bohatství nebo čerpání příjmu z něho. Všechno jsou to věci, se kterými denně pomáhám svým klientům a mohu pomoci i Vám.
Už tedy víte, jak se chcete mít v důchodu?
Zdroje: Petr Šimčák, CFA, Český statistický úřad, Seznam Zprávy, Michal Holub, kouč osobního rozvoje
