Švédsko patří jen k šesti zemím na světě, které si za posledních 200 let neprošly totální devastací ekonomiky. Ať již v podobě hyperinflace, pádu měny nebo válečných škod. Přesto je pozoruhodné, že i běžná inflace dokázala během prvních 50 let fungování Nobelovy nadace, která sídlí ve Švédsku, snížit hodnotu jejího majetku na 38 %!
Přitom její investice byly vázané především na bezpečné státní dluhopisy nebo na půjčky kryté hypotékami nebo nemovitostmi. Z pohledu tehdejší doby se jednalo o velmi konzervativní portfolio. Co se ale jevilo na počátku 20. století jako bezpečné, se později ukázalo jako velmi rizikové.
Tady je nutné zmínit, že v době, kdy A. Nobel sepisoval závěť (rok 1896) byla velmi nízká inflace. V letech 1800 – 1918 byla kumulativní inflace v USA 0 %. Obyvatelé USA se tak poprvé setkali s inflací až po roce 1918. Podobné data z Evropy nebo Švédska chybí, takže se můžeme jen domnívat, ale inflace v té době nejspíš nebyla velkým strašákem ani na našem kontinentě a začala růst až v první polovině 20. století.
Patrně to vedlo A. Nobela, že když svůj obrovský majetek odkázal Nadaci, tak v závěti uvedl podmínku, že jeho dědictví musí být investováno pouze do „bezpečných cenných papírů“. A dále, že výnosy z nich budou „každoročně rozdělovány ve formě cen těm, kdo se během předchozího roku zasloužili o největší prospěch pro lidstvo“.
Mělo jít o částky, jejichž reálná kupní síla by v průběhu času zůstávala stejná. Při určení strategie nebylo s růstem inflace v závěti vůbec počítáno.
Jak to všechno dopadlo, dnes již víme. I po 2. světové válce pokračoval postupný pokles reálných hodnot vyplácených Cen a v krajním případě hrozil pozvolný zánik Nobelovy nadace.
Na žádost správní rady musela v roce 1953 zasáhnout švédská vláda a změnit Nobelovu závěť. Převahu státních dluhopisů v majetku nahradily akcie, které do té doby nebyly zastoupeny vůbec. Dnes je jejich zastoupení v celkovém majetku zhruba 53 %. Určitá část akcií ještě může být zastoupena v hedgeových fondech (22 % majetku fondu), ve kterých majetek nadace spravují jiní správcové. Dluhopisy a nemovitosti tak dnes tvoří již jen zhruba 25 % majetku nadace.
Na původní reálnou hodnotu vyplácené Nobelovy ceny prvním lauerátům z roku 1901 se dostala až v roce 1991. Do té doby se vyplácela rok, co rok nižší cena.
Druhý finanční cíl se tedy Nobelově nadaci daří plnit až od roku 1991! A to díky změně strategie z roku 1953. Tedy po téměř 40 letech od změny a 90 letech fungování nadace.
Tady je nutné ještě zmínit, že majetek Nadace je dnes díky akciím na trojnásobné reálné hodnotě (5,8 mld. SEK) oproti té z roku 1901 (1,8 mld. SEK), a to i přesto, že v roce 1950 klesla hodnota na 38 % původní hodnoty (0,7 mld. SEK)!
Může nám to trochu připomínat současnou dobu. Uplynulou dekádu jsme si prožili období velmi nízké inflace. Většina úspor domácností byla vázaná na bezpečné státní dluhopisy, případně koupi investiční nemovitosti.
Lidé ztráceli před inflací a dalšími riziky ostražitost. Ke změně chování je přinutila až současná recese, vysoká inflace, růst hypotečních sazeb a debata nad budoucími důchody.
Co s tím?
Investujte. Investujte zodpovědně. Zařaďte do svého majetku akcie. Eliminujete tím riziko, že v důchodu nebudete mít potřebný příjem. Vždyť kvůli PRAVIDELNÉMU PŘÍJMU investuje nebo má zainvestováno do akcií i Nobelova nadace. Z žádného jiného důvodu.
Všechno má své ale. Začněte hned. Novou šanci v podobě 40 let k zotavení majetku jako v případě Nobelovy nadace nikdo z nás nedostane.
S určením správné strategie vám rád pomohu. Stačí mi napsatUpozornění:
Investování do akcií je rizikové. Před každým investičním rozhodnutím požádejte o radu odborníka.
Zdroj: https://www.nobelprize.org/, Daniel Gladiš, iDnes.cz
