Lombardní úvěr představuje sofistikovaný finanční nástroj, který umožňuje investorům získat rychlý přístup k hotovosti bez nutnosti prodeje svých aktiv. Tento typ úvěru, pojmenovaný po středověkých bankéřích z italské Lombardie, funguje na principu zajištění (kolaterálu), kdy klient používá svá likvidní aktiva jako zástavu.
Princip fungování
Investor poskytne bance jako zástavu svá aktiva, typicky:
- Akcie a ETF
- Dluhopisy
- Cenné kovy
- Investiční portfolia
- Depozitní produkty
Banka na základě hodnoty a typu těchto aktiv stanoví maximální výši úvěru (LTV – loan-to-value ratio). Tento poměr se liší podle rizikovosti aktiv – například u depozitních produktů může dosahovat až 100 %, zatímco u volatilnějších aktiv jako akciové ETF se pohybuje mezi 30-80 %.
Hlavní výhody
- Nižší úrokové sazby oproti nezajištěným úvěrům
- Minimální administrativa při vyřizování
- Rychlé čerpání (často v řádu hodin)
- Zachování investiční strategie a pozic
- Možnost využití různých měn
- Flexibilní doba fixace (typicky 14 dní až 1 rok)
Specifika a rizika
Investor hradí pouze úroky, nikoliv jistinu úvěru. V případě poklesu hodnoty zajištění pod určitou úroveň může banka vyžadovat doplnění kolaterálu (margin call). Pokud k tomu nedojde, má banka právo uzavřít část nebo celé portfolio pro získání svých prostředků zpět.
Využití
Lombardní úvěry nacházejí uplatnění především mezi movitými investory (HNWI a UHNWI) pro:
- Překlenutí krátkodobých výpadků v cash flow
- Rychlou reakci na investiční příležitosti
- Překlenutí časového nesouladu při realitních transakcích
- Optimalizaci daňové strategie
- Efektivní propojení osobních a firemních financí (cross-pledge)
